V podstatě neznámá písnička dvou přeslavných sicilských rodáků – Franca Battiata a Giuni Russo. Dva hlasy s hladkostí medu a silou moře vypráví o jednom horkém letním dni…
| Duminica jurnata di sciroccu Fora nan si pò stari Pi ffari un pocu ‘i friscu Mettu ‘a finestra a vanedduzza E mi vaju a ripusariAh! Ah! ‘A stissa aria ca so putenza strogghi ‘u mo pinzeri Ah! Ah! ‘U cori vola s’all’umbra pigghi forma e ti prisenti nan pozzu ripusari.’U suli ora trasi dintr’o mari e fannu l’amuri ‘un c’è cosa cchiù granni tu si la vera surgenti chi sazia i sentimentiAh! Ah! ‘A stissa aria ca so calura crisci e mi turmenta Ah! Ah! ‘U cori vola sintennu sbrizzi d’acqua di funtana ‘ndo mo’ jardineddu mi piaci stari sula. Ah! Ah! ‘A stissa aria ca so calura crisci e mi tormenta Ah! Ah! ‘U cori vola sintennu sbrizzi d’acqua di funtana ‘ndo mo jardineddu mi piaci stari sulu mi piaci stari sula |
Nedělní den
široka (horký africký vzduch) Venku se nedá být Pro trošku osvěžení jsem nechal okno pootevřené a šel si odpočinout tenhle vzduch, svou silou rozpouští moje myšlenky srdce vzlétne, když, se mi zjevíš ve stínech nemůžu spočinout… Slunce se vnoří do moře a pomiluje se s ním není na světě nic většího jsi pramenem, který sytí mou mysl Tenhle vzduch, svou horkostí stupňuje utrpení Srdce vzlétne, když zaslechnu zurčení fontány V mojí zahradě je mi dobře samotné /ému Srdce vzlétne, když zaslechnu zurčení fontány V mojí zahradě je mi dobře samotné /ému |
