Katánie byla zapsána na seznam UNESCO v roce 2002 jako součást barokního dědictví Val di Noto. Přesto je ale stále ještě mezi sicilskými městy turistickou popelkou. Naprosto neprávem. Posuďte sami!

Erupce Etny v roce 1669 a zemětřesení v roce 1693

Dvě přírodní katastrofy, které definitivně změnily tvář města a jeho okolí. Láva, která vyšla z kráterů na extrémně nízké kvótě (kolem 800 m n. m.) obtekla hradby a vlila se do moře. Zrušila tak původní přístav, který tam byl ještě z doby řecké a posunula pobřeží v některých místech až o 2 kilometry. Ač erupce nezpůsobila žádné přímé ztráty na životech, zničila velkou část zemědělské půdy na sever od města, což mělo za následek momentální nedostatek potravin a propad ekonomiky. Nejhorší ale ještě mělo přijít.

V roce 1693 v této oblasti udeřilo jedno z nejničivějších zemětřesení v dějinách lidstva. Zem se tady třásla po dobu 90 sekund, sílu přesně nevíme, ale pravděpodobně byla kolem 8 stupňů Richterovy škály. Víme ale, že z budov otřesy vydržel jenom hrad a část opevnění, 80% obyvatel zahynulo pod troskami zřícených domů.

Jelikož to byly právě spleti mrňavých uliček, co způsobilo nejvíce obětí, rozhodli se architekti v čele s Vaccarinim k novému návrhu uliční sítě a podobně jako v celé oblasti východní Sicílie, kde bylo zničeno více jak 50 měst, navrhli město celé od nuly.

Promyšlený projekt pracoval velice šikovně s lidskou psychologií v krizových momentech a počítal s tím, že pokud člověk vyběhne z kteréhokoliv místa ve městě, dostane se v určitém daném čase na nějaké náměstí prostým sledováním stále širších a širších ulic. Zdi budov byly navíc navrženy tak, aby otřesům co nejlépe odolávaly. Bohužel se ale strach ze zemětřesení už dávno vytratil a místní jsou schopní nechat postavit školu, která se při prvním náznaku otřesu sesype jako domeček z karet. Lidská rasa je hold nepoučitelná a i my v Čechách máme bohaté zkušenosti například se zástavbou v záplavových oblastech.

Piazza Duomo

Hlavní náměstí je architektonickým, náboženským a občanským centrem města. Stojí tu katedrála zasvěcená svaté Agátě, patronce města. Dále pak klášterní kostel svaté Agáty (jak vidíte, mají ji tu opravdu rádi), radnice, několik dalších barokních paláců a v neposlední řadě i slavný slon uprostřed náměstí. V rohu pak najdete fontánu Amenamo, kde protéká stejnojmenná podzemní řeka.

Duomo neboli katedrála

Původní katedrála pocházela z dob Normanů z 11. století a z ní se dodnes zachovala krásně zdobená apsida. Uvnitř se nachází mimo jiné i kaple sv. Agáty s jejími ostatky, zde také začíná a končí každoroční svátek sv. Agáty.

Trhy

V Katánii je takzvaný rybí trh (Pescheria) a obecný trh (lidově zvaný Fera), kde seženete naprosto všechno za ceny, o kterých se vám ani nesnilo.

Oba trhy jsou otevřené každý den kromě neděle. V neděli, abyste se náhodou nenudili, je tu pro změnu ohromný blešák, který se ale stále posouvá z místa na místo a v posledních několika letech změnil lokalitu asi desetkrát. Je třeba se tedy poptat.

Jídlo a gastronomie

Katánie je proslulá zejména granitou, neskutečným množstvím druhů různých slaných snacků a koňským masem. Lidé tady jídlo v jakékoliv podobě zbožňují a neváhají za ně utratit i větší část rodinného rozpočtu. Proto také všechny nechal chladným krach většiny obchodů s oblečením v centru, když ovšem zavřela první pizzerie, začala jsem v očích lidí číst nefalšovaný strach.

Jídlu se věnuji v samostatném článku, proto bych nerada zabíhala do detailů. Nicméně je třeba říct, že je velice těžké šlápnout vedle a najíst se špatně. Zároveň je zhruba stejně tak těžké vyhmátnout těch několik míst, která jsou slavná tou kterou specialitou. Ono totiž, jako všude na Sicílii, existují bary, kde sice dělají dobře všechno, ale místní vědí, že takové cannoly, arancina, cassate, zmrzliny, granity, sušenky atd. dělají nejlépe z širokého a dalekého okolí. Podnikají na ně hromadné nájezdy, a to zejména o nedělích a o svátcích.

Dědictví antického Říma a Řecka

Katánie má kromě spousty dalších atrakcí i městský archeologický soubor, který je druhý největší po Římě. Jedná se tedy o naprosto unikátní prorůstání antických památek do živoucího centra města. Asi nejkrásnějším příkladem je pak řecko-římské divadlo s Odeonem (neplést s amfiteátrem, který se nachází na Piazza Stesicoro, kousek od hlavní třídy).

Podívejte se i na 3D rekonstrukci – vlevo uvidíte divadlo a vpravo je zastřešený odeon.

Mimo divadla je v Katánii ještě několik římských lázní, římská nekropole pod obchodním domem Rinascente (veřejnosti nepřístupná), zbytky římských vil pod benediktýnským klášterem (možno vidět během prohlídky s průvodcem). A aby toho nebylo málo, máme tady také amfiteátr, který si v dobách největší slávy nezadal s Koloseem.

3D rekonstrukce amfiteátru v Katánii:

Industriální památky

V 19. a ve 20. století byla Katánie průmyslovým centrem zpracovávání síry, která se tehdy těžila v centrální části ostrova. Těžbu a zpracování po druhé světové válce zlikvidovala zámořská konkurence, avšak bývalá továrna u nádraží je krásnou ukázkou průmyslové architektury své doby.

Po nedávné rekonstrukci zde najdete muzeum konce druhé světové války (velice krásně udělané), muzeum kinematografie (jedno z nejlepších v Itálii), přednáškové sály univerzity, prostory pro konání veletrhů a stylový klub Zo s restaurací.

Castello Ursino

Hrad původně střežil vjezd do přístavu. Byl postavený Fridrichem II. ve 13. století a to, že kolem žádné moře nevidíte, je způsobeno onou erupcí Etny v roce 1669. Od té doby sloužil větší část času jako vězení, dnes je zde městské muzeum.

Benediktýnský klášter

Jedná se o jeden z největších klášterů v Evropě a nepochybně, hlavně svou zachovalou vnější výzdobou, i o jeden z nejkrásnějších. Sloužil jako odkladiště druhorozených synů mocných šlechtických rodů, kdy zde v dobách největší slávy žilo pouhých 80 mnichů, zbytek tvořilo služebnictvo.

Současný klášter byl vybudován na ruinách původního klášteru ze 14. století a to po onom zemětřesení v roce 1693. A součástí nové stavby byl i monumentální kostel sv. Mikuláše, který zůstal nedokončen.

Před vstupem do kláštera se nacházejí římské lázně, hned za branou pak vidíte odkrytou římskou silnici. Uvnitř v podzemí jsou k vidění zbytky římských vil s mozaikami vč. zbytků výmalby.

Přístav a pobřeží

Pobřeží, které je přístupné od Piazza Europa směrem na sever, vás nenechá na pochybách o sopečném původu celé oblasti. Místní se zde rádi projdou se zmrzlinou, poté, co sem dojeli autem. Pro cyklisty se nabízí možnost zajet si do krásného přímořského městečka Acicastello necelých 5 km od centra, místní tam opět dojedou autem.

Přístav v Katánii slouží jako kotviště snad všem druhům lodí vyjma těch vojenských, které se zpravidla zdržují v přístavu v Augustě.

Uvidíte tu obří výletní parníky, nákladní lodě i obrovské množství soukromých plachetnic. Ve večerních hodinách pak otevírá kousek od hlavního vstupu do přístavu bar, kde se můžete za zvuků moře, které pro hlasitou hudbu stejně není slyšet, oddat tanci či popíjení drinků.

Noční život

Když už jsme u toho nočního života, nelze nezmínit, že Katánie má co nabídnout i v tomto směru. Ne nadarmo je jednou z nejoblíbenějších met Erasmáků z celé Evropy. Existuje tu několik čtvrtí s bary a zábavou přičemž ta nejtradičnější, asi také nejnavštěvovanější, se nachází v blízkosti opery, v oblasti náměstí Bellini. Největší nával lze čekat v pátek a v sobotu a z nějakého, pro mě zatím neznámého důvodu, i ve středu. V pondělí bývalo donedávna bráno jako odpočinkový den a jako jediné otevřené místo ve městě proslul starý hostel Agora, kde jsou dodneška pondělní večery ukázkou horečky sobotní noci.

Noční život zpravidla nezačíná před desátou, protože lidé chodí ven po večeři (20:30-21:00) a ještě se předtím samozřejmě musí náležitě zkrášlit.

Tak obecně…

Katánie je, co do velikosti, srovnatelná s Brnem, zároveň je také druhým největším městem na Sicílii a jedním z 10 největších měst v Itálii. Podobně jako v Brně, je i zde významná univerzita – především co se týká fyziky, techniky a práv – a bohatý studentský život. V šedesátých letech měla Katánie pověst nejvyspělejšího města na jih od Říma a přezdívalo se jí Miláno jihu. Od té doby sice značně ubrala jak ze svých ambic, tak i ze snahy držet krok se světem. Nicméně má ale stále co nabídnout, nejen turistům, ale i svým obyvatelům.